Velikost textu

Malíř Jan Prousek a Podkozákovsko

Malíř Jan Prousek a Podkozákovsko

Kulturní veřejnost  vzpomíná v tomto roce již 150. výročí narození významného výtvarného umělce a vlastivědného pracovníka Českého ráje, malíře Jana Prouska, který se narodil ve Svijanech dne 12. února 1857. Byl nejen výborným malířem, krajinářem a ilustrátorem, ale byl i nadšeným a obětavým propagátorem krás Turnovska a celé krajiny Českého ráje. Během svého plodného života navázal úzké přátelství s dalšími velikány naší kultury. Veliké přátelství ho spojovalo např. s malířem  Mikolášem  Alšem, ale také se spisovatelkou našeho Podještědí Karolinou Světlou. Jan Prousek se přátelil i s mnoha dalšími literáty a umělci.

Prouskovo jméno a jeho záslužná práce mají své trvalé místo ve vývoji kulturního života našeho kraje. Vzpomeňme, že to byl právě Jan Prousek, který napsal a nakreslil knihu s poněkud dlouhým názvem „Dřevěné stavby starobyle roubené a lidový nábytek v severovýchodních Čechách“. V tomto svém díle oslavil vesnické statky i chaloupky, kterým se ještě v novém tisíciletí obdivují domácí turisté i zahraniční hosté našeho kraje. Pro svou rodnou obec Svijany napsal a umělecky vyzdobil svijanskou obecní kroniku.

Mistr Jan Prousek zemřel v Turnově dne 2. července 1914, jen několik  chvilek před vypuknutím první světové války. V den jeho pohřbu promluvil v českém rozhlase o životě a díle umělce turnovský spisovatel učitel Jak Knob. Také on to byl, kdo napsal celou sérii článků do „Pojizerských listů“, do „Našeho rozhlasu“ a do „Salonu“. V nich rovněž vyzdvihl celoživotní práci zesnulého umělce našeho kraje. O. Heptner napsal do „Pojizerských listů“ článek o úzkých stycích Jana Prouska s Mikolášem Alšem.

My dnes přinášíme našim čtenářům u příležitosti 150. výročí Prouskova narození výtah z kroniky, kterou připravil a odevzdal Obecné škole v Klokočí. Bylo to v době, kdy tam pobýval ve svých skromných chvílích odpočinku a kdy propagoval přírodní a historické zajímavosti a krásy Klokočských skal, zříceniny hradu Rotštejna a celého Podkozákovska. Náš článek doprovází i několik autentických kopií z díla tohoto umělce.

 

V kronice je vlastní rukou Jana Prouska napsáno věnování klokočským občanům. Píše se zde doslova:

Vzpomínka na pobyt a studijní malování motivů z okolí Rotštýna roku 1885, kdy vrátil jsem se z akademie umění v Německu - v Mnichově a Karlsruhe, i trávil jsem poprvé léto opět v domově, ubytovav se na delší dobu v Podkozákovsku, a sice pod hradem Rotštýnem v hostinci pana Václava Kinského.

Do té doby nebylo mnoho vyobrazení ani fotografií zřícenin Rotštýna a Klokočských skal, vyjma malých snímků od turnovského Krtičky a dřevorytiny dle malíře Levého, uveřejněné r. 1870 v Hálkových illustrovaných „Květech“ s popisem, pod názvem: „Pustý hrad Rotštejn“; upozornil jsem a povzbudil proto v Turnově tehdáž působící fotografy na partie malebných skal, z nichž zdařilé snímky ve větším formátu provedl tenkráte zejména zdařile p. Fr. Krátký (z Kolína), později p. Jan Šimon v zájmu turistském a místopisném roku 1886 a později jiní.

Ve snaze krajinářsky umělecké namalovav v místě a okolí řadu olejových studií a obraz větších rozměrů na plátně (1885), kterýž vystaven byl roku příštího 1886  v Praze v Rudolfinu o výroční umělecké výstavě Krasoumné Jednoty pod číslem katalogu 212 „Pískovcové skály Rotštýnské u Turnova“ (J. Prousek v Praze).

Tamtéž jsem uplatnil také jiné menší práce z okolí Rotštýna i kresby v illustrovaných časopisech, poukazovav na krásy a malebnost okolí Turnova, mimo Hruboskalska, zvláště Podkozákovska a Rotštýnských pískovcových útvarů a údolí, dříve než vznikly turistické kluby a odbory na našem venkově, v Turnově roku 1892, a než podnikány hromadné výpravy, výlety Sokolů a vycházky v ty končiny, takřka nepovšimnuté a zapomenuté i chudé.

Přivedl jsem nejednou cizé návštěvníky, přátele přírody i malíře, ano i cizince,vzácné hosty na Rotštýn. Všem se zde líbilo, byť i nenalézali pohodlí úpravnějších hostinců a úpravnější stravy i cest; právě tato primitivnost zamlouvala se, an dovršuje divokost romantiky°než dlužno vzděláváním lidu přispěti přece jen k pokroku a tu hlavně školou zřízenou r. 1903 v Klokočí, docílilo se mnohé nápravy a zvelebení obce po stránce duševní, povznešenější nyní na novodobou osadu uvědomělých občanů, kteří milují tu svou dědinu a budou bohdá zdokonalovati vkusem a udržováním čistoty, aby do budoucna stala se vzornou vpravdě českou vesnicí. „Chaloupky české, buďtež požehnány!“

Jako spolupracovník illustrovaných děl o „Hradech a zámcích“ i dřevěných lidových stavbách našich Severních Čech, výňatky z textu o hradu Rotštýnu  a jeho dějin se týkajících, v této knize soustředil jsem pro obec a její bližší okolí pomůcky takto obrazně názorně místopisné a ukládaje vše né bez práce sebrané do knihovny školy v Klokočí, přimlouvám se, by bylo vlídně přijato, střeženo a doplňováno záznamy pamětihodnými a uchováno trvale k dobru i budoucích.

Knihu, na jejíž vazbu přispěla místní školní rada za starostenství pana Josefa Viduny ve Vesci, odevzdávám správci školy, panu řídícímu učiteli Janu A. Finke-ovi. Je to v památném roce 1908, kdy hosté z Anglie, žurnalisté a turisté, hromadně navštívili Turnovsko, a dne 23. června zajeli na historicky památný středověký hrad Rotštýn. Bylo to dvacet členů výpravy, a sice 16 pánů a čtyři dámy se spisovatelem James Bakerem v čele, autorem anglické knihy „Obrázky z Čech“. Navštívili nejen hrad Rotštejn, ale jeli odtud dále přes Rovensko na Trosky a Hruboskalsko. V Turnově zdrželi se po dva dny, kde pobyl  Mr. Baker již počtvrté: r. 1887, 1890, 1898 a 1908.

Sloužiž kniha ku zdaru obce a národa, kterýž jen potud svým zůstává, pokud zná a ctí svých památek! - - -

 

„Svůj jazyk ctěte, zvyky své a práva,

dokažte skutky, že jste Čechové,

a vlasti naší vzejde opět sláva,

jakou se skvěli naši předkové!“

 Těmito slovy básníka zakončuji poznámky své a znamenám se krajansky oddaně

Váš Jan Prousek.

V Turnově 20. června 1908 - v domě „U českého granátu“.

Tolik tedy slova malíře Jana Prouska v závěru knihy, kterou předal jako upomínku na svůj pobyt pod Kozákovem Obecné škole v Klokočí do její školní knihovny. Časem byla však tato malá vesnická škola zrušena, archiv i knihovna zlikvidována. Jen zázrakem se podařilo zachránit vzácnou kroniku, aby se snad - nedej bože - nedostala do sběru starého papíru.

Paní Anna Hlubučková z Klokočí dovolila mi, pořídit si kopii této vpravdě historické knihy, z níž jsem Vám, vážení čtenáři, přinesl tuto ukázku věnování autora, malíře Prouska, Obecné škole v Klokočí. Vyhledal jsem v ní i několik dalších ukázek, např. rukopisu Jana Prouska, titulní strany knihy a několik ilustrací z díla autora v kraji na Klokočsku.

Právě připojeni - hostů: 188 

Kontaktní informace

Videostudio Mlejnek

Milan Mlejnek
Mírová pod Kozákovem
Smrčí 49
511 01 Turnov
Česká republika

messenger; WhatsApp
videomlejnek@c-mail.cz
mobil: +420 604 482 396
SKYPE: videomlejnek

IČ: 15603598

Objednávky, konzultace

na výše uvedené adrese

telefon, sociální sítě

 

Statistiky

Počet zobrazení článků : 1195436

Školní rok 1974-75
Viktorova manželka Vesna
Předávání občanských průkazů 4/1984
Hudebník Eda Sluka
Vesec pod Kozákovem
Venda Geler, letos 65letý
Ke Kalichu 1977
Stane se, Bobo není žádná lehká váha
Den zvolna končí
Babička Kasalová se synovcem Viktorem Horynou
Rodný domek skladatele Vlašímského
Při koncertu Vratislava Kříže
Brodský, Hlubuček, Maryško
Sportovní dětské odpoledne 1979
Větvička na Hrobce
Tady býval Dům potravin
Pan Vokurka s panem Heroutem
Staroměstská radnice
Věra Mlejnková,Jasmína Gelerová a Mário Malina
Sportovní dětské odpoledne 1979
Manželé Kazdovi v rozhovoru s chorvatskými Čechy