Různé informace od nás

Kamarád Viktor Horina z Končenic doplňuje texty z knížky o Končenicích a Brestově svým slovem (13 min.) Natočeno v září 2011.

Historie přistěhování Čechů na Daruvarsko – dnešní Chorvatsko

Zdroj: Monografie Brestov a Končenice, autoři: Matušek, Herout, Orct

Snaha o další pokrok a zvyšování zisku vedla majitele panství k tomu, aby mýcením lesů získali další úrodnou půdu. Toto jejich úsilí stále více znepokojovalo starousedlíky, zvlášť v osadách kolem řeky Ilovy. Ti se již během 18. století snažili dosáhnout privilegií, která mělo obyvatelstvo z druhé strany Ilovy na území Vojenské hranice a vynucovali si jejich provedení mnohými vzpourami. Také některé konkrétní Jankovićovy kroky vyvolaly nevoli starousedlíků. Roku 1818 zboural například zdi vyhořelého kláštera sv. Anny, odvezl kámen na svůj statek v Maslenjači, kde jím spravoval budovy. Potom nařídil, aby se zvedla kostelní podlaha, k níž si dal udělat chodbu v obytném stavení. Do bývalého klášterního kostela dal svážet seno a od roku 1836 sloužil dokonce jako chlév pro dobytek a prasata.

Nechuť starousedlíků k ekonomickým změnám a z druhé strany snaha Isidora Jankoviće o úplnou vládu v těchto krajích přivedla hraběte na myšlenku, zřejmě na návrh již přítomných českých úředníků, aby tyto kraje osídlil poslušnějším obyvatelstvem, které by přijalo změny a mýcením lesů rozšířilo rozlohu obdělavatelné půdy.

Isidor Janković využil nechuti domácího obyvatelstva provádět nařízení, z některých míst i násilím starousedlíky vystěhoval a uvolnil tak prostor k přistěhování většího počtu českých rodin. Starousedlíci například odmítli budovat cesty, což bylo nařízení samotné vlády z Vídně.

Další příčinou k odsunu původního obyvatelstva byly rozpory mezi nimi a nově přistěhovanými českými rodinami. Ústní tradice o tom vypravují ještě v současné době, a písemně ji zachytil pravoslavný farář J.P.Jovinović v roce 1891. Zapsal, zřejmě na základě ústního podání, že Češi tu ze začátku žili v bídě a litovali, že vůbec do těchto krajů přišli. Srbský lid je nenáviděl, posmíval se jim, okrádal je a působil jim různou škodu. Když si čeští přistěhovalci stěžovali hraběti, ten rozkázal, aby se Srbi přestěhovali z Končenic do Brestova, kde měli svého faráře a kostel a kde dostali jinou půdu. Protože s tím Srbové nesouhlasili, byli přestěhováni násilím, a to roku 1834, jak stojí zapsáno v zápisu církevního protokolu.

Číst dále: Článek první o příchodu Čechů do Chorvatska