Svátky jara - Velikonoce

Velikonoce a čas předvelikonoční. Kolik všelijakých zvyků tradic i pověr se u nás nahromadilo kolem těchto jarních svátků. Polykaly se kočičky proti zimnici, proti bolestem v krku i proti jiným neduhům. Jedla se sladká kaše a pekli se velikonoční beránci a voňavé mazance.

Pro štěstí v domě se vymetaly komíny a mládež chodila po pomlázce. Někde se tomu dodnes říká mrskut nebo šlehačka. Věřilo se, že vrbový proutek má v sobě sílu jarní přírody a šleháním se tato síla přenáší na živé bytosti.

Za starých časů hospodáři zastrkávali u jarních polí tzv. posvěcené kočičky, což bývaly snítky vrby nebo jívy, aby prý pole dala dobrou úrodu.

Dnes se nad těmi mnohými zvyky a obyčeji leda trochu pousmějeme. Zbyly nám z toho všeho skoro už jen ty barevné velikonoční kraslice, obarvená a různě zdobená vajíčka. Kupujeme si do staniolu zabalené velikonoční zajíčky a beránky.

Už jen někteří chlapci nebo i dospělí na venkově dovedou uplést z tenkých vrbových proutků pěknou pomlázku, kterou ozdobí pentlí. Na velikonoční pondělí potom mohou zajít vymrskat svobodná děvčata ze vsi, aby zato dostali pomlázku v podobě zdobených vajíček nebo jejich čokoládových náhražek. Leckde se to neobejde také bez podání nějakého tvrdého likéru, tu štamprlátka slivovice, tam zase jiné lihoviny.

Říká se: Každý kraj jiný mrav! A je to pravda, v každém kraji se Velikonoce a jejich obyčeje slaví trochu jinak. Staré zvyky se někde ještě udržují, ale namnoze již upadají v zapomnění. Je to škoda, že někde v nenávratnu zůstává to pravé kouzlo svátků jara - Velikonoc.