Mírová pod Kozákovem - podle MUDr. Jiřího Šolce - Časopis „Podkozákovským krajem“ z 1. 6. 1960

Na mapách, v úředních spisech a pozvolna i v běžné řeči objevil se v 60. létech nový název obce. Čtyři obce s řadou osad pod Kozákovem se sloučily a dohodly se na novém názvu: Mírová pod Kozákovem . Vedl je k tomu jistě i určitý program: jméno obce je odvozeno od slova tehdy nejčastěji vyslovovaného a zdůrazňovaného. Zavazuje všechny občany velké sloučené obce, aby spolu žili a pracovali v míru, aby mír vládl v rodinách, mezi sousedy, v osadách i mezi obcemi.Všechny otázky a úkoly mají být řešeny v duchu vzájemné slušnosti, spravedlivě, poctivě a radostně.

Názvy dřívějších osad a obcí Mírové pod Kozákovem ovšem z paměti a z užívání nevymizely. Místní názvy jsou důležitým kusem historie a často pramenem k poznání vzniku a vývoje obcí. I dnešní nové jméno vešlo do historie. O vzniku starých názvů obcí často scházejí bližší záznamy. Pokud dovoluje dnešní stav jazykozpytného bádání, řekneme si stručně něco o původu starých názvů našich i několika sousedních osad.

Přesný vznik našich osad je z valné části neznám. V 10. a v 11. století bylo Podkozákovsko už souvisle osídleno osadami s českým obyvatelstvem. V listinných záznamech se setkáváme s jejich jmény většinou až značně později:

Roku 1272 čteme první zmínku o Turnově, 1318 o Klokočí a Rotštejně, 1320 o Vesci a Lochtuši, 1322 o Bělé, 1323 o Bukovině a Dubecku, 1352 o Semilech, 1382 o Smrčí, 1391 o Loučkách Sekyrkových, 1403 o Chutnovce a Prackově, 1423 o Lestkově, 1454 o Besedicích, 1460 o obci Kozákově, 1499 o Loučkách Zadních (Kostelních či Lesních), 1514 o Hrachovicích, 1543 o Chlomku,  1603 o Rohlinách, 1686 o Stebni, 1790 o Kvítkovicích atd.

Staré názvy některých osad jsou odvozeny od přírodních útvarů: Bělá dostala svůj název od světlé barvy země (většina ostatních obcí tohoto jména se jmenuje po potocích a řekách toho jména. Loučky Sekyrkovy se jmenují po malých lukách a po majiteli dvorce Albertu Sekyrkovi z roku 1391. Loučky Zadní či Lesní nebo také Kostelní jsou takto zvány na rozdíl od Louček Sekyrkových.

Řada osad vděčí svému jménu od tehdejších lesních porostů nebo význačných stromů. Zjišťujeme, že středověké lesní porosty měly značně jiné složení, než ty dnešní. Tisovka se nazývá od porostů tisových, v naší obci zcela vymizelých a v našem státě už velmi vzácných. Klokočí od porostů klokočových keřů (klokoč zpeřený), známých tvrdým, řezbářským dřevem a semeny podoby lesklých kaménků, z nichž se kdysi vyráběly růžence. Jediný poslední keř v kraji znám v Loktuších na mezi u stavení Františka Mlejnka - Podborovského. Bukovina, Dubecko, Smrčí se jmenují zřejmě podle tehdejších porostů. - Turnov vznikl, zdá se, z původního jména Trnov (od trní).

Jiné osady dostaly názvy od svých půdorysů: např. Rohliny pro rohaté výběžky v členitém terénu, Loktuše od starého názvu lochtuše, tj.plachta, loktuška. Vesec znamenal malou ves, Stebeň znamenala ve staročeštině jizbu nebo mostek. Rotštejn znamená česky červený hrad, nezván německy podle tehdejší módy hradních zakladatelů.

Řada osad dostala jméno po svém zakladateli nebo usedlíkovi: sem patří např. i Mimoň.  Kvítkovice znamenají Kvítkův dvorec. Kozákov je Kozákův dvorec (kozák znamená pastýř koz). Lestkov je Lestkův dvůr od osobního jména Lestek, tj. staročeské Lstimír. Prackov znamená Prackův dvůr. Staré jméno pracek znamená pracoun či pracant, tj. ten, kdo rád pracuje. Hrachovice, kde stávala rotštejnská rychta, odvozeny od majitele Hrácha.  Záholice po usedlém tam Hůlovi či Hólovi.

Jiné obce mají sice názvy jazykově objasněné, ale bližší okolnosti vzniku zůstávají neznámy. Chutnovka vznikla od vlastnosti chutný, tj. ve staročeštině příjemný, přívětivý. Besedice od slova beseda, tj. rozprava. Semily znamenalo osadu Semilů, ve staročeštině lidí, kteří jsou milí, kteří se líbí.

Pojmenování některých osad, samot atd. zatím nemáme dobře objasněna, ale i tak svědčí názvosloví našich předků o vtipu, postřehu i smyslu pro jazykovou kázeň. Vzpomeňme namátkou místních jmen Rozumov, Radostná, Vzdychánek, Pustina, Tunčov, Havírna, Peklo, Tatobity atd. Bylo by záslužnou prací našich obecních kronikářů, aby doplňovali soupis  názvů různých částí osad, potoků, samot, lesů atd. a pokusili se zjistit něco o jejich vzniku.

Mnozí už tak činí. Naši kronikáři v Mírové jsou cennými spolupracovníky historiků dob minulých i doby přítomné. Vzorně vedenými záznamy i ukládáním dokladů zachycují rušný rozvoj obce v naší historické době pro paměť příštím.