Velikost textu

Vzpomínka na Jana Cettla

Vzpomínka na Jana Cettla aneb Turnovák staré generace

 napsal náš přítel Ing. Jindřich Cettl

Jako člen Spolku rodáků a přátel Turnova bych rád něco sdělil naší mladé generaci o známé osobnosti minulé doby, o svém pradědečkovi Janu Cettlovi, který se narodil 4. června 1834 v Turnově, jakož i o některých členech jeho početné rodiny, Janovi a Josefovi.

On sám byl povoláním řezník. Vzhledem k jeho úžasné paměti a vrozené inteligenci, byl i dobrým společníkem, muzikantem, zpěvákem, hercem - ochotníkem a známým písmákem. Svými komentáři uměl dobře a vtipně reagovat na různé politicko-hospodářské situace jeho doby.

Tím se však dostával velmi často do nesnází s tehdejším rakousko-uherským režimem. Jako člen různých spolků se všude aktivně zúčastňoval jejich činnosti.

Chodilo se do divadel, do cirkusu, zpívat, tancovat i sportovat. Tehdejší život lidí měl docela jiný společenský charakter a styl. Stress a hektika byly tehdy docela neznámými pojmy. Tak tomu bylo i u našeho pradědečka i u jeho nejstaršího stejnojmenného syna Jana (nar. 1863), mého dědečka a nakonec i u mého otce, též Jana (nar. 1893).

Všichni byli řezníci a hostinští. Proto si asi tak dobře spolu rozuměli a spolupracovali. V té době patřil rodině nakrátko i hotel „Karel IV.“ a potom hotel „Petrohrad“, který se tehdy nacházel v malé postranní uličce, kolmé k dnešní Hluboké ulici. V „Petrohradě“ bývalo díky společenské, herecké a umělecké aktivitě této rodiny velice živo.

Pradědeček i dědeček měli, jak již bylo řečeno, všestranný talent. Při uvítání našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka v Turnově na náměstí v roce 1922 ho starý Cettl (rozuměj: pradědeček) vítal v řeznickém kroji jako předseda řeznického cechu. S panem prezidentem si prohodil i pár vtipů, neboť prezident Masaryk měl též velice rád humor.

 

Uvádím citát z novin - Národní politiky - v září 1922:

„Na cestě z radnice pohovořil pan prezident s jedním z nejstarších občanů turnovských, řeznickým mistrem Janem Cettlem, který u věku téměř 90 let je duševně i tělesně svěží a v kraji znám jako svérázný lidový myslitel a písmák.“

 O této prezidentské návštěvě existuje fotografický materiál, jakož i dokumentární film. Tento film byl nám školákům 1. třídy obecné školy v roce 1935 na začátku školního roku povinně promítán. Už tehda jsem byl na svého pradědečka velice hrdý.

První turnovské kino bývalo hned vedle hotelu „Petrohrad“. V něm byl též aktivně činný i náš dědeček, křestním jménem též Jan. Doprovázel tam němý film zvukem svých housliček, při čemž jeho kolega hrál zase na piano. Tak „dělávali“ z němého filmu zvukový.

Z novinových článků dále uvádím:

„K úmrtí starého válečníka, veterána a kolegy Jana Cettla: V sobotu 29. ledna 1928 zemřel v Turnově téměř 95 letý mistr řeznický Jan Cettl, aktivní účastník tří historicky významných válek: naší poslední světové (1914 - 1918) nepočítaje: Krymské z r. 1853, Italské z r. 1859 a Rakousko-pruské z r. 1866. Byl to poslední veterán těchto událostí a v našem okrese jistě ojedinělá osobnost.“

Je zajímavé, že skoro ve stejnou dobu, kdy odešel tento bodrý turnovský občan Cettl, umírá i 101 letý generál Higginson, hrdina od Sevastopolu z Krymské války (1853), kterou náš Cettl též prodělával a Higginskona osobně znal. Nakonec zažil i tu poslední světovou válku (1914 - 1918), které se ovšem už pro své vysoké stáří nemohl aktivně zúčastnit. Čehož, podle vyprávění mého otce, velice litoval. Zato si ji prožili v celé síle můj dědeček i můj otec s jeho dvěma bratry - Jindřichem a Václavem.

Můj dědeček se jmenoval též Jan Cettl, byl rovněž řezníkem a kromě toho vlastnil přilehlou malou hospodářskou usedlost s restaurací na Daliměřicích u Turnova.  Byl též nadaným hudebníkem a lidovým komponistou. Za zmínku jistě stojí, že též z jeho populárně hudební skladatelské činnosti se zachovala celá řada jeho vlastnoručně psaných skladbiček - šansonů a jiných hudebních parodií (kupletů) na společensko-politické události jeho doby.

Díky B. Hilsherové (učitelce české řeči na univerzitě v Houstnu - Texasu v USA), která si pro tyto svazky not v roce 1972 k mé matce do Turnova dojela. V univerzitní knihovně v Houstnu nyní spočívá všech těch asi 15 svazků, jako vzpomínka na oba tyto turnovské rodáky staré generace rodu Cettlů.

K rodu Cettlů zbývá ještě dodat, že ze šesti dětí ( 4 synů a 2 dcer) starého Jana Cettla, se do historie města Turnova zapsal ještě jeden z nich, a sice prof. Josef Cettl (nar. 1864, zemřel 1913), který byl jedním ze zakládajících členů profesorského a učitelského sboru Šperkařské školy, tehda jediné svého druhu v Evropě.

Právě připojeni - hostů: 561 

Kontaktní informace

Videostudio Mlejnek

Milan Mlejnek
Mírová pod Kozákovem
Smrčí 49
511 01 Turnov
Česká republika

messenger; WhatsApp
videomlejnek@c-mail.cz
mobil: +420 604 482 396
SKYPE: videomlejnek

IČ: 15603598

Objednávky, konzultace

na výše uvedené adrese

telefon, sociální sítě

 

Statistiky

Počet zobrazení článků : 1306337

Staré město
František Brož na zámku Kačina
Paní Maděrová s přítelem Milošem
Žákyně 4. a 5. ročníku
Odpoledne s důchodci 1978
Masopust 18.2.2012
Cesta do Prackova
Bez komentáře
Mlha a mráz na Červenici
Nedělní párty u Maríny a Velimíra Gelerových
Vítání občánků na Dolech 4/1984
Další masky z Vesce
Pláže pro rodiny s malými dětmi a pro neplavce
Vítání občánků na Dolech 4/1984
pan Josef Mazánek, Vesec 36
Zástupkyně krajanského časopisu Jednota paní Raisová
Ještě jednou sídliště ve Vesci
Dopravní hřiště Turnov 1976
Pohoštění na zahradě za domem
Dechová hudba J.Raulína ve Smrčí r. 2010
Zleva: švagrové Marína a Jasmína Gelerovy a jejich kamarádka
Kapelník Josef Židů z Vesce
Roubenka na Červenici