Historie Sboru dobrovolných hasičů ve Smrčí

 První počátky sboru

Občané ze Smrčí bývali zpočátku členy Sboru dobrovolných hasičů pro katastrální obec Klokočí se sídlem ve Vesci - a to od jeho založení v roce 1887. Ze Smrčí bylo celkem 10 zakládajících členů.

V roce 1908 byl společný sbor pro celou klokočskou obec rozpuštěn a postupně byly zřízeny hasičské spolky v každé osadě. Smrčtí hasiči se po další tři roky sdružovali ještě ve veseckém sboru ( v letech 1908 - 1911).

Teprve v roce 1911 došlo k založení Sboru dobrovolných hasičů ve Smrčí. Zakládajícími členy byli hasiči, kteří přestoupili z veseckého sboru a ti, kteří nový SDH založili. Práci mladého sboru však záhy narušila první světová válka, kdy mnozí schopní členové odešli na frontu. Spolkový život po dobu války umlká. Na následky války zemřel člen sboru Josef Janus. Další člen Josef Mareš byl ve válce těžce raněn a stal se trvalým invalidou.

Hned po založení v roce 1911 byla postavena na návsi ve Smrčí požární zbrojnice, jejíž druhou polovinu užívala Hospodářsko - čtenářská beseda jako skladiště hospodářských strojů.

Vzorným a pečlivým strojmistrem byl od založení sboru Eduard Mužíček z čp. 14, který byl též sborovým trubačem.  Jeho trubka svolávala hasiče k požárům i na cvičení. Pravidlem se stala praktická cvičení s ruční stříkačkou. Konala se vždy v měsíci květnu, a to každou neděli ráno. Trubač Mužíček troubil „Na skaličku“ již v 5 hodin ráno a svolával tak smrčské hasiče, aby pospíšili na cvičení, které se vždycky provádělo tzv. „na ostro“, tj. i s vodou na určený objekt. Na cvičení se chodili dívat i občané - nehasiči, ženy i děti a mládež. Pohřbů svých členů se smrčtí hasiči účastnili vždy ve slavnostních stejnokrojích.

Sbor zasáhl ve dvacátých a zejména ve třicátých letech u řady požárů v obci i v okolí. Zaznamenány jsou např. tyto požáry: v roce 1915 požár kostela sv. Antonína a pěti domů v Kostelních Loučkách, pak u Pleštilů ve Smrčí čp. 2 a u Matěchů v čp. 24 („Na Malém Vrchu - Červenici“). V roce 1917 hořelo u Vodhánělů čp. 13 ve Smrčí, kde padla ohni za oběť bohatá veřejná smrčská knihovna.

V roce 1919 hořelo u Šorejsů čp. 1. Od požáru se pak vzňal i sousední dům Marešův čp. 28. Domy tyto byly spolu spojeny a nebylo možno pro veliký vítr jejich uhájení. V roce 1926 byl požár u Matěchů čp. 32 (na Červenici) a u Dymlů čp. 29, v roce 1930 u Kvapilů čp. 21, u Pleštilů čp. 48 u Šírků čp. 4 (hořela cementářská dílna), u Mazánků ve Vesci čp. 36, u Šírků ve Vesci v čp. 33.

 V roce 1933 museli hasiči zasahovat u Čepelíků ve Smrčí čp. 18, u Mužíčků čp. 50 (novostavba) v hostinci u Hejduků čp. 37 (hořela stodola) a hasili i při velkém lesním požáru, který vypukl na Kozákově. V roce 1938 hořelo u Rydvalů čp. 40, u Chlupáčů v Prackově čp. 25, u Vokřínků ve Vesci čp. 18, v roce 1942 to byl požár pekařství Františka Votrubce ve Vesci čp.1 („V hřebeně“). V témže roce vyhořel i hostinec se smíšeným obchodem pana Jiřího Hejduka v Klokočí. Tam všude smrčtí dobrovolní hasiči zasahovali, tu úspěšně - tu méně zdařile (to většinou pro nedostatek vody k hašení).Z kulturní a osvětové činnosti 

Mimo základní hasičské povinnosti pomáhat občanům při požárech a při živelních pohromách, vykazuje smrčský sbor i kulturní a společenskou činnost. Byly pořádány župní sjezdy, místní a okrsková cvičení. Na nich se smrčtí hasiči podíleli cvičením se strojem i prostnými. Účastnili se i státních oslav, např. odhalení pomníku padlým v Prackově, ve Smrčí a v Loktuších.

Spolu se čtenářskou besedou ve Smrčí sehráli členové sboru řadu divadelních představení jako ochotníci pod vedením učitele Františka Hořáka, smrčského rodáka z Červenice. Při každém divadelním představení stavělo se jeviště na sále hostince u Hejduků ve Smrčí čp. 37, a to tak, že se na sudy od piva (půlky) postavilo pódium a kulisy i sufity s oponou. Na oponě byl namalován hrad Karlštejn. Kulisy i celé jeviště opatřil pro Smrčí pan Josef Kobr ze Smrčí čp. 5, i když členem sboru nebyl.

Herci chodili na jeviště oknem sálu ze dvora hostince. Stavbu jeviště provedl vždy velmi ochotně člen sboru, tesař Eduard Mužíček z čp. 14, spolu s dalšími ochotníky. Po divadle se jeviště opět rozebralo a uskladnilo na půdě zbrojnice. Jako první jsou zaznamenány dvě divadelní  hry, a to: Lešetínský kovář a Z českých mlýnů.

Ve dvacátých a třicátých letech byly členy ochotnického souboru (z nich mnozí hasiči) tito občané: Žofie Kobrová, Růžena Mužíčková, Růžena Hejduková, Františka Nedohlídová, Růžena Bukvicová, Marie Votrubcová, Anna Hořáková, Josef Šírek, František Mareš, František Kopal, Antonín Kopal st., Stanislav Šilhán, Václav Pleštil, Jindřich Cvrček, Josef Vodháněl a Josef Hajný. Režii her míval řídící učitel František Hořák, nápověda Žofie Nedohlídová.

Po roce 1930 bylo uvedeno několik her v přírodě za režijního vedení velitele sboru Jindřicha Cvrčka z čp. 38. Při režii vypomáhali také tehdejší učitelé z Vesce Karel Bílek, později Gustav Šrámek. Hrálo se např. na louce za zbrojnicí, kde bylo hlediště a průčelí domu čp. 15 sloužilo jako scéna. Někdy se hrávalo také u domku Jaroslava Hajného čp. 45, vedle silnice.

Sbor dobrovolných hasičů ve Smrčí pořádal také taneční zábavy, hasičské plesy a karnevaly v přírodě na dřevěném parketu. Příjmy z veřejných vystoupení sloužívaly dříve jako jediný finanční zdroj pro hasičskou pokladnu. Z výtěžků se pořizovala výzbroj, pracovní výstroj a látka na vycházkové uniformy. Za ušití stejnokroje si členové platili sami. Vycházkové čepice a pracovní přilby se kupovaly z pokladny sboru. Obec tehdy spolky finančně nedotovala. 

Novodobé temno 

Koncem třicátých let začal těžký život pro celý náš národ, když jeho bytí bylo ohroženo v samých základech. Léta 1938 - 1945 jsou dlouhým obdobím těžkých zkoušek. Začalo novodobé temno.

Při reorganizaci hasičského hnutí v době tzv. protektorátu, byl smrčský sbor zařazen do Okresní hasičské jednoty turnovské. Náčelníkem 2. podkozákovského okrsku se stal Josef Bukvic ze Smrčí čp. 22, později pak Josef Židů z Vesce čp. 29 a náčelníkem zdravotnické služby byl zvolen František Chlupáč z Prackova čp. 25 (oba posledně jmenovaní byli členy veseckého sboru).

Během času dochází pak k celé řadě změn v hasičské organizaci, mění se hasičská uniforma a přichází mnoho opatření, která souvisejí s válkou a s nacistickou okupací naší vlasti.

Konečně se však i náš národ dočkal vytoužené svobody, kterou mu přinesli sovětští vojáci spolu s armádami západních spojenců i s hrdiny našeho zahraničního vojska. 

Ve svobodné vlasti 

Již v roce 1937 se ze Smrčí do Prahy - Zbraslavi odstěhoval z čp. 48 člen sboru dobrovolných hasičů František Pleštil, truhlář. Při osvobozování Prahy v květnu 1945 jako bojovník proti fašistům padl hrdinnou smrtí na barikádách. Byl zastřelen těsně před osvobozením Prahy.

Někteří členové sboru se odstěhovali se svými rodinami do pohraničí, aby je pomohli osídlit po vystěhování Němců. Byli to např. Rudolf Kněbort, František Šilhán a Jindřich Mužíček (ten se časem vrátil zpět do Smrčí).

Spolková činnost ve Smrčí dočasně stagnovala. Schůze se konaly ve „společenské místnosti“, kterou se stala truhlářská dílna člena Štěpána Hajného v čp. 49. Práce sboru se omezila na opravu zbrojnice a na výměnu vrat u ní. Ve druhé polovině budovy, v bývalém skladišti zemědělských strojů, byla umístěna místní sběrna mléka, ovoce a zahradních jahod pro osadu Smrčí.

Na cvičení s motorovou stříkačkou, na kterou se zdejší sbor již zmohl, nedalo se dohromady ani jedno celé družstvo. Motorová stříkačka měla záhy značnou poruchu. Až do roku 1972 se omezila činnost hasičského sboru ve Smrčí skutečně jen na minimum.

V roce 1976 se konalo u koupaliště ve Vesci námětové cvičení (dálková doprava vody hadicemi až do Smrčí). Na tomto cvičení se smrčský sbor bohužel neúčastnil. Byl zato vedením okrsku kritizován a MJPO ve Smrčí byla hodnocena jako nejhorší v celém okrsku. Dokonce se uvažovalo sbor zrušit a přidělit k MJPO ve Vesci.

Touto neutěšenou situací se zabývala výroční členská schůze, která se konala koncem roku 1976 v dílně truhláře Štěpána Hajného v čp. 49. Vedení PO bylo na základě dříve uvedených důvodů značně omlazeno. 

Vpřed, za novými úspěchy 

V roce 1976 byl v MJPO Smrčí zvolen nový výbor v tomto složení: předseda Vladimír Brodský čp.50, velitel Jiří Vele čp. 37, jednatel Zdeněk Hlava čp. 57, strojník Miloslav Dyml čp. 12 a pokladník Karel Kněbort ml. čp. 6. Zdeněk Hlava byl později i členem Okresní inspekce Požárních ochrany a členem okresního výboru ČSPO v Semilech.

K aktivizaci sboru přispěl i požárnický ples v roce 1977, který byl uspořádán v sokolovně ve Vesci. Brigádnicky tu pracovalo mnoho členů. Byly zakoupeny starší stoly a židle. Další výroční schůze se již konala poprvé v nové klubovně ve smrčské zbrojnici.

V roce 1978 pořádal sbor opět svůj požárnický ples a z výtěžku byly pořízeny vycházkové stejnokroje. Na okrskové soutěži v roce 1978 byli smrčtí na třetím místě. V roce 1979 byl pro sbor zakoupen starší terénní automobil zn. GAZ. Byl uspořádán výlet po Českém ráji, zakončený hudbou a tancem. V témže roce se také začalo s přístavbou a s dalším rozšířením a vylepšením zbrojnice.Práce se prováděla opět svépomocí členů i dalších brigádníků.

Začátkem roku 1980 měla PO ve Smrčí již opět 40 členů a značně se omladila. Do jejich řad přibyly mladé schopné síly. Rovněž v tomto roce byl pro členy a jejich rodinné příslušníky uspořádán zájezd do liberecké zoo, do botanické zahrady a na Ještěd. Výlet byl ukončen společnou večeří, hudbou a tancem na Malé Skále. Byl to výlet velmi zdařilý a všem účastníkům se líbil.

V tomto roce již smrčské družstvo mužů získalo první místo mezi jedenácti požárními sbory na okrskové soutěži pod Chlomkem. Tak si zajistilo postup do okresního kola soutěže, kde potom obsadilo sedmé místo. V soutěži jednotlivců v rámci okresu byl František Šírek ml. z čp. 54 hodnocen jako první (nejlepší).

V roce 1981 byla smrčským požárníkům přidělena po čtyřech letech opět jiná výkonnější motorová stříkačka. V tomto roce sbor pořádal již svůj 5. požárnický ples. Každým rokem se i nadále uskutečňují tradiční zájezdy pro členy a jejich rodinné příslušníky. Pokračuje přístavba zbrojnice. V roce 1982 a také v roce 1986 se uskutečnily další požárnické soutěže přímo ve Smrčí. Utvořilo se již i družstvo žen, které si vedlo velmi dobře, stejně tak založené družstvo žactva. Všechna družstva se i v dalších letech vždy pilně připravují na soutěže, které jsou pracovním svátkem všech požárníků.

Přestavba a modernizace zbrojnice ve Smrčí je dokončena. Bylo sem zavedeno elektrické akumulační vytápění, klubovna plně slouží svému účelu. Pořádají se v ní nejen všechny členské, výborové a výroční schůze, ale i besedy, přednášky, besídky pro děti i přátelská posezení. ZO Svazarmu AMK Kozákov, se sídlem ve Vesci, tady mívá své výborové schůze.

Člen sboru Jindřich Cvrček z čp. 38 založil a vkusně vedl novou sborovou kroniku, kterou doplnil řadou kolorovaných kreseb. Byl skutečně výborným kreslířem - samoukem. Kronika byla dodatečně zpracována a zápisy v ní jsou od doby založení sboru v roce 1911. Poslední záznamy v ní jsou zatím za rok 1985. Tady zápisy bohužel náhle končí... Kronikář Cvrček stačil popsat a vyzdobit pouze 29 stran této krásné vzácné knihy. Zemřel po dlouhé těžké nemoci dne 16. srpna 1986 ve věku 77 let.

Kdopak se nyní ujme této pamětní knihy smrčských požárníků? Kdo uchopí pero, aby pokračoval v tak nádherném započatém díle? Ve Smrčí zůstala pěkná památka na zesnulého Jindřich Cvrčka v podobě této požárnické kroniky.

V roce 1986 vzpomínali smrčtí požárníci v plné aktivitě již 75. výročí vzniku prvního dobrovolného hasičského sboru ve své osadě.  V roce 1987 oslavují spolu s veseckým sborem 100. výročí vzniku prvního Sboru dobrovolných hasičů na území tehdejší katastrální obce klokočské.

Dne 21. března 1987 uspořádali smrčtí úspěšnou taneční zábavu ve vesecké sokolovně, na kterou přišly více jak čtyři stovky návštěvníků. Dne 1. srpna téhož roku byli pořadateli další, tentokrát poutní zábavy (od smrčské pouti).

V roce 1992 hasiči ve Smrčí opravili a dále zrenovovali svou zbrojnici na místní návsi. Mají zde zároveň i pěknou kulturní místnost, chcete-li, klubovnu. Bylo tu vybudováno nové sociální zařízení, ve společenské místnosti byl snížen strop, položena nová elektroinstalace a vodoinstalace. Byly zřízeny odpady a kanály, provedeny veškeré vnitřní i venkovní omítky, obklady stěn a podlah i vymalování. Celou akci finančně a zčásti i pracovně zajišťoval Obecní úřad Mírová pod Kozákovem , který dal k dispozici i své tesaře a zedníky. Smrčtí hasiči na tomto díle velikou měrou zdarma brigádničili.  Nyní tu už mohou pořádat nejen schůze, ale i všechny ostatní kulturní a společenské akce.

Bylo to tedy již v roce 1911, kdy si občané ve Smrčí založili svůj vlastní Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1992 uplynulo od těch časů plných 81 let. Kolik lidí prošlo řadami smrčských hasičů, kolik jmen je zapsáno v hasičské matrice ve Smrčí? Kolik obětavých funkcionářů stálo v čele této potřebné dobrovolné organizace? Co práce vykonaly za těch více jak osm desítek let pracovité ruce smrčských občanů, aby se mohlo naplnit v pravém slova smyslu ono starodávné hasičské heslo: „Vlasti k obraně - bližnímu k ochraně!“

Všem patří za jejich práci upřímné poděkování. Stejně ovšem patří dík i vzpomínka všem, kterým nemůžeme už osobně poděkovat a stisknout ruku, kteří od nás odešli navždy. Čest jejich památce!

Hodně zdaru smrčskému sboru dobrovolných hasičů do dalších let!

Přehled funkcionářů a členů výboru Sboru dobrovolných hasičů ve Smrčí u Turnova ke dni 31. 12. 1992:

Jiří Vele ze Smrčí čp. 37, starosta - Jindřich Mužíček ml. z Koberov, velitel - Milan Mlejnek ze Smrčí čp. 49, pokladník. Dále členové výboru: Bohuslav Bílek čp. 18, Ladislav Hejduk z Vesce čp. 63, Luděk Pleštil z Vesce čp. 63 a Karel Kněbort ze Smrčí čp. 6.

Historie sboru ke třetímu tisíciletí 1993 - 2002

V roce 1993  se konala okrsková hasičská soutěž sborů v Chutnovce - na Jívinech - naproti podniku pana Čepelíka - firmy ELKO. Zúčastnili se i hasiči ze Smrčí, a to muži, ženy i žactvo.

V roce 1994 se ve Smrčí začalo s přístavbou další části hasičské zbrojnice na smrčské návsi ( mezi čp. 49 a čp. 15). Stavební práce prováděli bratři Tomáš a Martin Vodhánělovi ze Smrčí čp. 13, kteří mají svou vlastní stavařskou firmu. Hasičské zbrojnice v celé obci Mírová pod Kozákovem  slouží nyní také jako místo společenského shromažďování a jako kulturní stánky jednotlivých osad. Zde se hasiči, ale i další občané mohou scházet ke svým schůzím, k besedám, přednáškám nebo jen tak ke společenskému či sousedskému posezení, např. při hudbě či dobrém občerstvení.

V sobotu 11. února 1995 se konala v hasičské zbrojnici ve Smrčí výroční schůze smrčského sboru v místnosti klubovny. Smrčtí nazývají svou kulturní místnost ve zbrojnici „velebarem“. To na památku toho, že prvním a hlavním iniciátorem přestavby zbrojnice na kulturní stánek byl člen sboru Jiří Vele ze Smrčí čp. 37, dlouholetý starosta i další funkcionář a člen výboru smrčských hasičů.

V roce 1995 se konala hasičská okrsková soutěž dne 27. května na hřišti vedle školy v Tatobitech. Zúčastnily se jí ženy a ze tří družstev byly první. Účastni byli i muži a žactvo ze sboru veseckého i od nás ze Smrčí. Milan Mlejnek pořídil z této soutěže video-záznam pro místní video-kroniku.

Koncem roku 1996 se dokončuje rekonstrukce hasičské zbrojnice ve Smrčí za notného finančního přispění Obecního úřadu Mírová pod Kozákovem . Poslední dobou se hasičské zbrojnice nazývají lidovým názvem „hasičárny“.

Podkozákovský okrsek hasičských sborů  uspořádal hasičskou soutěž dne     18. května 1996. Soutěž probíhala ve všech kategoriích na Chutnovce - Jívinech, a to opět na prostranství před továrním objektem pana Čepelíka ELKOVO. Byl přítomen i starosta obce pan Jaroslav Havlíček, zástupci okrsku a okresní činitelé dobrovolného hasičstva. Zúčastnili se mezi ostatními i muži ze Smrčí a také ze sousedního Vesce, dále ženy ze Smrčí a družstva žáků z obou našich sousedních vesnic. Většinou se dobře umístili na předních místech mezi silnou konkurencí.

V roce 1997 se uskutečnilo hasičské cvičení (okrsková soutěž) v sobotu dne 6. června u koupaliště ve Vesci. Bylo velice krásné slunečné počasí a účast hasičů veliká, a to z celého Podkozákovska (Tatobity, Lestkov, Sekyrkovy Loučky, Kostelní Loučky, Chutnovka, Bělá, Klokočí, Vesec a Smrčí. Družstvo žen ze Smrčí se umístilo na prvním místě, žáci ze Smrčí na místě čtvrtém.

Píše se už rok 1998. Ve Smrčí mají místní slavnost. V sobotu dne 2. srpna byl pro veřejnost slavnostně otevřen  nový pěkný sálek v prvním poschodí hasičské zbrojnice. Tím bylo dokončeno celkové přebudování této budovy uprostřed smrčské osady.

Finančně se na všem podílel především Obecní úřad Mírová pod Kozákovem . Práce zednické provedli bratři Tomáš a Martin Vodhánělovi se svou stavební firmou, tesařské práce provedl tesařský mistr Vladislav Kněbort z Prackova čp. 19 - Červenice).Kromě toho bylo mnoho práce vykonáno zdarma brigádnicky, většinou samotnými smrčskými hasiči.

S otevřením nového sálku byla současně uspořádána poutní taneční zábava od smrčské pouti. Zúčastnilo se jí 65 občanů ze Smrčí a několik občanů veseckých.

Hasiči a hasičky ze Smrčí uspořádali v sobotu 23. srpna 1998 v sálku hasičské zbrojnice dětskou diskotéku pro děti ze Smrčí, z Vesce i z blízkého okolí. Jako vstupné dávalo každé dítě nějakloui hračku. Všechny hračky byly potom odeslány dětem ze zaplavených oblastí na Moravu.

Na této pěkné dětské zábavě bylo pro malé návštěvníky připraveno i bohaté pohoštění a občerstvení, které nachystaly ženy - hasičky ze Smrčí. Účast dětí byla veliká, malý sál byl doslova přeplněn křepčící dětskou drobotinou. Přesnější počet malých tanečníků nebyl zjištěn.

Také hasiči v nedaleké osadě Loktuše upravili si malou klubovnu v místní hasičské zbrojnici. Podobně využívají místnosti ve své zbrojnici členové Sboru dobrovolných hasičů v Klokočí. Rovněž hasiči z Chutnovky si budují svépomocí podobnou klubovnu v dosud nevyužitém sklepním prostoru bývalé školy v Chutnovce - Na dolech.Ve zmíněné budově sídlí i úřadovna Obecního úřadu v Mírové pod Kozákovem. Letošní konec roku (Silvestra) mohli zde již společně oslavit.

V roce 1998 uspořádal podkozákovský okrsek hasičských sborů okrskovou soutěž v sousedním Klokočí.. Zúčastnilo se i družstvo smrčského sboru a také žáci ze Smrčí. Část této hasičské okrskové soutěže zachytil na video Milan Mlejnek, člen sboru smrčského. Záběry budou využity pro místní video-kroniku.

Píšeme rok 1998, dvacáté století se zvolna blíží ke svému konci. A naši smrčtí hasiči jsou stále velmi aktivní, což dosvědčí i následující zápisy z kronik. Říká se tu, že jakmile ve Smrčí dokončili přístavbu (nástavbu) hasičské zbrojnice, začali s pořádáním různých společenských akcí, dětských besídek, tanečních zábav, schůzí, besed atd. Sbor dobrovolných hasičů ve Smrčí nahrazuje tak plně i činnost osvětové besedy či jiných kulturně-výchovných a společenských složek.

Dne 14. listopadu 1998 uspořádali např. na „malém sálku“ (jak něžně svému zařízení říkají) taneční zábavu, na které asi 80 účastníkům hrála k tanci i k poslechu hudební skupina „Dostavník“. Záhy nato, dne 5. prosince t.r., byla na tomto sále Mikulášská besídka s nadílkou pro místní děti.

Zahájil ji předvánočním proslovem farář Jednoty bratrské pan Polma. Pak následovalo loutkové představení Loutkářského souboru „Na židli“ z Turnova. Konečně přišla na řadu i dlouho toužebně očekávaná nadílka Mikuláše, který se sem dostavil se dvěma rozvernými čerty a s docela mírným smrčských andělem. Vše je zásluhou Milana Mlejnka zachyceno i pro místní video-kroniku.

Týdeník „Pojizerské listy“, který vychází v Turnově, ve svém čísle ze dne 13. 1. 1999 přinesl pod názvem „Město se nám neustále vzdaluje“ pěkný článek o práci smrčských hasičů, kde se mj. píše: „Jiří Vele st. je u hasičů již více jak padesát let. On to byl, který se stal otcem myšlenky na celkovou rekonstrukci hasičské zbrojnice ve Smrčí. Ta spatřila konečně světlo světa za vydatné podpory Obecního úřadu v Mírové pod Kozákovem právě v roce 1998.“

A článek v „Pojizerských listech“ pokračuje:

„V přízemí je vedle garáže pro požární techniku vybudováno nové sociální zařízení a klubovna, kde každé úterý a pátek místní chlapi nad svépomocně natočeným pivem probírají události právě uplynulého týdne. Co nového ve vesnici, v kraji, v republice, co se děje ve světě...

V prvním poschodí se nachází útulný sálek pro 80 lidí, na jehož vybavení se podíleli i samotní občané, takže s oblibou říkají, že každý tu má svou židli.

A tady je výčet jen namátkou vzpomenutých akcí: rozloučení dětí s prázdninami, jiřinkový bálek, country - říjen, Mikulášská besídka pro děti, hasičský bál, silvestrovská oslava, jarní vínek, čarodějnice, různé předváděcí akce, představení loutkářského souboru „Na židli“, country - posvícení, výroční schůze hasičů, ustavující schůze obecního zastupitelstva v Mírové pod Kozákovem, poslední leč myslivců a řada veřejných schůzí všech občanů.

V „kulturním centru“ ve Smrčí je další využití, např. i pro soukromé rodinné oslavy, narozeniny, životní jubilea, svatby apod. Vzadu za objektem hasičárny se v létě opékají špekáčky, kuřata nebo dokonce prasátko, při čemž nikdy nechybí kytara, harmonika či jiná pěkná muzika, zpívá se, jí a pije a je tu zkrátka veselo...

Ve Smrčí chodí „Barborky“ a „Mikuláš“, a ti nadílejí také v sálku zbrojnice. Děti tady v předjaří vynášejí „Smrtku“ neboli „Moranu“. Dětem ve Smrčí je vůbec věnována veliká pozornost a péče, a tak tu nechybějí ani autobusové zájezdy a výlety. Tak smrčtí navštívili např. Hudební divadlo v Karlíně, byli na muzikálu „Mrazík“ a jeden výlet směřoval i do Opočna.“

Tolik tedy pouhý výňatek z dlouhého článku v „Pojizerských listech“, u kterého nechyběl ani zdařilý obrázek z interiéru klubovny ve smrčské hasičské zbrojnici. Obsáhlý článek o společenském životě ve Smrčí napsal šéfredaktor „Pojizerských listů“ pak Karel Vodrážka.

Okrsková hasičská soutěž v roce 1999 probíhala tentokrát ve Vesci u koupaliště, a to v sobotu 22. května 1999. V družstvech žáků zvítězily děti ze Smrčí. Stejně tak se nenechaly zahanbit ani smrčské ženy. Byly rovněž na prvním místě. Žákyně smrčského sboru vyhrály dort, na kterém si společně pochutnaly na prostranství u zbrojnice ve Smrčí. Tam byla celá akce také zakončena závěrečným opékáním špekáčků.

Sbor dobrovolných hasičů ve Smrčí vyvíjí nadále významnou společenskou činnost pro svou osadu i pro blízké okolí. Tak např. v soboru 8. května 1999 uspořádali hasiči pro mladé i starší pěkný country-bál. Ke všem akcím ponejvíce využívají malá renovovaný sálek své hasičské zbrojnice.

V sobotu dne 13. listopadu 1999 uspořádali smrčtí hasiči svou posvícenskou taneční zábavu na sálku zbrojnice ve Smrčí.  I tato zábava byla početně navštívena a měla pěknou společenskou úroveň. K dispozici byla i výborná posvícenská kuchyně, takže i o občerstvení bylo bohatě postaráno.

Dne 14. listopadu 1999 se ve zbrojnici uskutečnila také oslava jedné zlaté svatby. Padesát let společné cesty životem zde oslavili v kruhu svých nejbližších a známých manželé Věra a Jiří Velovi ze Smrčí čp. 37. Vychovali tři děti: syna Jiřího, dceru Věru a druhého nejmladšího syna Františka. Mají nyní pět vnuků a zatím dvě pravnoučata.

Je nutno připomenout, že Jiří Vele st. byl otcem myšlenky přebudovat malou hasičskou zbrojnici na pěkný kulturní stánek v osadě Smrčí, což se pak i jeho zásluhou v plné míře uskutečnilo. Však se také smrčské hasičárně dodnes říká „Velebar“.

Zásluhou hasičského sboru ve Smrčí byla v hasičské zbrojnici uspořádána Mikulášská besídka s nadílkou. V průběhu programu vystoupili členové loutkářské skupina „Na židli“ s loutkovou hrou „Krkonošské pohádky“. Nakonec navštívil děti svatý Mikuláš, anděl a čert ( v roli čerta Radek Mlejnek), aby jim nadělili dárečky. Účast dětí, rodičů, dědečků i babiček byla veliká. Smrčské ženy pečou na tuto akci drobné vánoční pečivo, které se rozdává dětem, prodává se limonáda, čaj, káva, pro tatínky i pivo. Každé dítě bývá podarováno čokoládovou kolekcí a letos i adventním kalendářem (vše daruje smrčský hasičský sbor).

Začali jsme psát nový nezvyklý letopočet: Nastal rok 2000. Poslední rok 20. století a poslední rok druhého tisíciletí.

V pátek dne 15. února 2000 pořádali smrčtí hasiči v sále hasičské zbrojnice ve Smrčí svůj další hasičský bál. I tady byla účast poměrně velká a akce se vydařila. O smrčském posvícení byla zase v hasičárně posvícenská taneční zábava. I ta byla početně navštívena.

Letošní pouť ve Smrčí se nesla ve znamení poutního grilování dne 4. srpna 2000. Pořadatelem byl opětovně sbor dobrovolných hasičů. V prostoru u hasičské zbrojnice se grilovaly vepřové kýty. Na sálku zbrojnice byla poutní taneční zábava, při které hrála harmonikářka. Zábava se vydařila, bylo přítomno více jak 70 návštěvníků.

Dne 11. srpna pořádali smrčtí hasiči v sokolovně ve Vesci diskotéku pro mladé. Účast byla kolem 200 osob.

V sobotu dne 3. června 2000 se konala v Tatobitech okrsková hasičská soutěž podkozákovského okrsku. Zúčastnili se i hasiči ze Smrčí (a z Vesce). Smrčtí byli ve všech kategoriích (muži, ženy, žactvo) na prvním místě!!! Muži a žactvo z Vesce byli na třetím místě.

Rok 2001 je prvním rokem 21. století a 3. tisíciletí, což se ve světě mohutně oslavovalo v noci z 31. 12. 2000 na 1. 1. 2001.

Dvě úmrtí postihla osadu Smrčí a smrčské hasiče hned v tomto roce. Dne       27. října 2001 zemřela náhle a nečekaně manželka býv. velitele sboru Jiřího Vele, paní Věra Velová (zemřela ve věku 72 let). Členové sboru i ostatní občané se s ní přišli naposledy rozloučit v hojném počtu do kostela sv. Antonína v Loučkách, kde se za ně krátkým proslovem rozloučil býv. vesecký učitel František Mlejnek.To nikdo netušil, že zakrátko půjdeme doprovodit na poslední cestě i jejího manžela Jiřího Vele, jak je uvedeno na dalších řádcích této historie.

V témže roce dne 17. května 2001 odešel z tohoto světa dobrovolnou smrtí za poměrně záhadných okolností člen sboru Vladimír Brodský ze Smrčí čp.50. Zemřel ve věku 73 let. Byl dlouholetým členem smrčského sboru a zastával funkci starosty sboru i několik dalších funkcí a býval i členem výboru. Občané i hasiči se s ním rozloučili v semilském krematoriu, kde se se zesnulým naposledy za všechny rozloučil a za práci mu poděkoval František Mlejnek z Vesce čp.30 (z Podháje), bývalý vesecký učitel, nyní v.v. - Čest jejich památce!

Hned v příštím roce 2002 zavlál na hasičské zbrojnici ve Smrčí opět černý prapor a na smrčské hasiče i na všechny ostatní občany padl znovu smutek a stín smrti.  Dne 23. července 2002 zemřel Jiří Vele ze Smrčí čp. 37, dlouholetý člen smrčského hasičského sboru. Zemřel rovněž nečekaně a náhle ve věku 76 let. Byl povoláním vodovodní instalatér. Hasiči mu prokázali poslední čest a službu - postavili čestnou stráž u jeho rakve.  Většina z nich se přišla se zesnulým bratrem Velem rozloučit do semilského krematoria, kde slova rozloučení pronesl opět František Mlejnek.

Jak bylo v této historické stati o smrčském hasičském sboru řečeno již několikrát, byl Jiří Vele prvním iniciátorem rekonstrukce a rozšíření hasičské zbrojnice ve Smrčí. Na tomto rozsáhlém díle se podílel nejen prací, ale i mnoha moudrými radami. Jeho osoba bude mezi smrčskými hasiči dlouho chybět. Čest jeho památce! - A čest nesmrtelné památce i všech ostatních členů sboru, kteří odešli na věčnost a řady hasičů tak navždy opustili.

Sbor dobrovolných hasičů ve Smrčí uspořádal ve vesecké sokolovně svůj hasičský ples, a to v pátek dne 1. února 2002. Také na tomto plese měli účastníci možnost vyhrát v tombole mnoho pěkných hodnotných cen, které věnovali členové a členky sboru. Jako zajímavá kuriozita byla jako jedna z předních cen velká prasečí hlava. Účast na plese byla 180 osob. K tanci i k poslechu hrála dobrá lidová hudba. V současné době probíhala také taneční zábava (ovšem pro mládež) v Kostelních Loučkách, ale ani ta vesecký ples smrčských hasičů co do účasti nedokázala ohrozit.

Za přispění obecního úřadu pořídili si občasné ve Smrčí svépomocí nový osadní zvon, na který přispěl sponzorským darem, především firma Plastic (pan Květoslav Zaplatílek). Zvon byl slavnostně posvěcen v sobotu dne 22. června 2002 odpoledne na místní slavnosti ve Smrčí.

Zároveň byla předána veřejnosti obnovená místní kaplička (zvonička) „Na kopečku“ vedle čp. 28 (Strnadových). Ta je postavena z otesaných pískovcových kvádrů a pochází z předminulého století. Protože vazba i střecha byla už velmi zchátralá, byla zcela obnovena. Práce na ní vykonal za pomoci spoluobčanů smrčský tesař Vladislav Kněbort z Červenice.

Na sálku hasičské zbrojnice ve Smrčí uspořádali si hasiči ze Smrčí svou tradiční posvícenskou taneční zábavu, a to v sobotu 9. listopadu 2002.Tentokrát na ní byla účast poněkud slabší, pouze asi 40 osob. V současné době totiž probíhala také v sokolovně ve Vesci diskotéka pro mladé, kterou pořádala TJ Sokol Vesec. Tam bylo ovšem účast daleko větší - kolem 180 lidí (většinou samá mládež).

V předvánoční době uspořádali hasiči ve Smrčí pro děti z místa i z okolí pěknou mikulášskou besídku s nadílkou. Před nadílkou vystoupili zde žáci Základní umělecké školy ze Železného Brodu s pohádkou „O Popelce“, kterou s nimi nacvičila učitelka tamní školy paní Věra Vajsarová (rodačka z Tatobit, bydlela ve Vesci, poté v Praze, nyní ve Smrčí - na Červenici.  Byla původně zpěvačkou).

Také této besídky se zúčastnilo velké množství dětí, hlavně těch menších a nejmenších. Všichni měli radost z pěkných dárků, které dostali od Mikuláše. Horší to bylo s neposedným čertem, který je všechny notně vyplašil.

Také poslední den roku 2002 se ve smrčské hasičárně pořádně oslavovalo. Sešli se tu mladí i starší generace, aby společně oslavili odchod Starého a příchod Nového roku 2003.

Z toho, co zde bylo už řečeno a napsáno, vyplývá, že Sbor dobrovolných hasičů ve Smrčí vyvíjí stále velkou aktivní činnost, a to zejména po stránce kulturní a osvětové, ale i po stránce hasičské připravenosti pomoc občanům v místě i v okolí. Je pravdou, že v posledních letech nebyly zaznamenány v místě ani v okolí žádné větší požáry, ale - jak se říká - čert nikdy nespí! Což kdyby červený kohout někde zakokrhal? Pak bude připravenost hasičů nutná a potřebná, stejně jako jejich výzbroj - zejména motorová stříkačka a hasičské auto.

Je potěšitelné, že ve Smrčí jsou velmi aktivní i ženy - hasičky, a také děti - malí hasiči a malé hasičky, tedy žactvo. Musíme pochválit zvláště ženy, které obětavě pomáhají při každé akci, věnuje i mnoho svého volného času jejich přípravám a jsou ochotnými pořadatelkami při každém místním společenském podniku.

Smrčtí počítají i do budoucna s tím, že se budou každoročně účastnit pořádaných hasičských soutěží, že neusnou na vavřínech a budou připravovat i další společenské a dětské zábavy a besedy. K tomu jim musíme popřát hodně zdaru, vytrvalosti a síly!

Bratři a sestry - hasiči a hasičky - ve Smrčí! Hodně zdraví, síly a dobrých nápadů i do budoucna vám všem přeje autor těchto řádků.