Velikost textu

Vzpomínka na Bohuslava Plíhala

To byl český muzikant - na muzikanta, kapelníka a kamaráda vzpomíná František Mlejnek

Podkozákovská veřejnost naposledy rozloučila s významnou osobností hudebního života kraje. Zemřel dlouholetý dirigent řady hudebních souborů a těles pan Bohuslav Plíhal z Koberov. Byl to hudebník tělem i duší - pravý český muzikant. S ním od nás odešel nejen dobrý poctivý člověk, skutečný lidumil, ale především obětavý kapelník a hudebník.

Mistrně ovládal řadu hudebních nástrojů, ale v tzv. lidové hudbě měl nejraději housle a v dechovce zase bicí nástroje, především velký buben a činely. Hrával v různých souborech již v meziválečném období, ale jako kapelník vynikl pak zejména po skončení druhé světové války, kdy se náš kulturní život a s ním i česká muzika začaly znovu probouzet v nových radostnějších podmínkách.

Bohuslav Plíhal hrával se svou lidovou kapelou ponejvíce na tanečních zábavách, na plesech i na posvícenských nebo poutních veselicích. Jeho muzikanti dovedli svými tóny a nefalšovanou českou hudbou vnést radost do srdcí i duší všech účastníků. Mnozí i netančící chodili si tenkrát Plíhalovu hudbu poslechnout a zatleskat jejímu precisnímu umění.

Bohuslav Plíhal však dirigoval často i dechový soubor, a to nejen na místních slavnostech, na někdejších hasičských sjezdech, při sokolském cvičení, při dožínkách apod., ale i na velkých akcích, koncertech a hudebních přehlídkách. „Bohouš“ - jak jsme mu rádi familiérně říkávali - hrával i na tehdy oblíbených venkovských divadlech, při operetních představeních (i v přírodě), kdy zpěvy s ochotnickými herci obětavě předem nacvičil.

A tak všichni, kteří měli rádi svého a jeho veselé písničky, s lítostí v prosinci 1982 přijali smutnou zprávu o jeho úmrtí. Manželé Plíhalovi žili v Koberovech, kde jen několik měsíců před úmrtím slavili své vzácné životní výročí 60 let společného života - diamantovou svatbu. Při té jim přišla tenkrát zahrát spojená dechová hudba, kde si někdejší kapelník ještě sám také rád zadirigoval jednu skladbu a ve druhé si zahrál na velký buben.Tu odhodil i svou hůlku, o kterou se v posledním čase již musel opírat, uchopil taktovku a potom paličku bubnu a žil opět chvíli svým melodiím.

Bohužel za několik málo měsíců na to zemřela jeho manželka a v krátkém čase ji následoval na věčnost i on sám. Na poslední cestu se s ním přišlo rozloučit mnoho lidí ze široka daleka. Však on také se svou kapelou nesčíslněkrát doprovodil mnoho občanů Podkozákovska na jejich poslední cestě. Jemu přišlo naposledy zahrát několik desítek bývalých kolegů - hudebníků v čele s turnovskou Sklostrojankou.

Mnoho pamětníků ještě i dnes - po dvaceti létech - s vděčností a s láskou vzpomíná na tohoto významného muže naší lidové muziky a kulturního života tady pod Kozákovem. A tak jsem se rozhodl věnovat mu i jako dobrému příteli těchto několik vět u příležitosti 20. výročí jeho úmrtí. I dnes mu patří naše poděkování za krásné chvíle při jeho hudbě.

Právě připojeni - hostů: 74 

Kontaktní informace

Videostudio Mlejnek

Milan Mlejnek
Mírová pod Kozákovem
Smrčí 49
511 01 Turnov
Česká republika

messenger; WhatsApp
videomlejnek@c-mail.cz
mobil: +420 604 482 396
SKYPE: videomlejnek

IČ: 15603598

Objednávky, konzultace

na výše uvedené adrese

telefon, sociální sítě

 

Statistiky

Počet zobrazení článků : 811561

Josef Kněbort, Vesec 15
Rodinný domek manželů Heroutových v Brestově
Roubenka na Červenici
Vítání občánků na Dolech 4/1984
Znovu Týnský chrám
Kozákov z Fialníku
Zimní Prackov
Hotel maďarské maríny
Stanový tábor Podhájem - Vesec
Dechová hudba J.Raulína ve Smrčí r. 2010
U zápisu do školy J.Viduna 1976
Kolem roku 1960
Přítel Jasmíny Alen Leder a skorošvagr Velimir Geler
Vítání občánků na Dolech 4/1984
Tetičky v areálu Kopanina
Čepelíková, Hlubuček, Židů
Odpoledne pro důchodce 12/1985
Most na ostrov, pošta a restaurace
Pod Kozákovem 25.11.2010
Od jachty do vesnice Sovlja
Kozákov - úpatí od Podháje
Mlha a mráz na Červenici