Velikost textu

Historické letopočty

Historické letopočty

 Pročítáme-li staré letopisy, kroniky nebo historické publikace, narazíme často na celou řadu důležitých letopočtů, které znamenaly mnoho pro stát a pro národ, někdy třeba pouze jen pro určitý kraj, oblast nebo některé místo. Bez zajímavosti nejsou ani naše místní letopočty u nás na Turnovsku a v okolí. Tak např.:

Kolem roku 1250 byl založen Turnov. Do roku 1538 nad městem panovala dvojí vrchnost. V létech 1538 - 1547 došlo sjednocení pod pány z Vartemberka, 1548 - 1552 vládla komora královská, 1552 - 1556 Šeb. ze Schöneichu, roku 1556 vykoupil Adam z Vartemberka.

Roku 1565 se jeho synové o Turnov dělí. Turnov se rozpadá na čtyři díly. Nad jednou čtvrtinou panuje hrabě Jáchym Ondřej Šlik, roku 1615 nad třemi čtvrtinami Albrecht Jan Smiřická, od roku 1620 a 1621 (konfiskace) rod Valdštejnů, od roku 1821 do roku 1848 rod Lexy, rytmistra z Aehrenthalu.

Turnovská radnice byla vystavěna roku 1526, obnovena 1620 a poté v roce 1894. Děkanský kostel sv. Mikuláše se poprvé připomíná r. 1357, ale 20. dubna 1707 vyhořel, obnoven byl až roku 1722.

Dominikánský klášter v Turnově byl vypálen roku 1424. S ním shořel i chrám Panny Marie, obnovený pak v půli 16. století. Ale roku 1643 vyhořel znovu a byl jen nuzně opraven. Po odstranění provizorního kostela bylo roku 1825 započato s novou stavbou.

 

Františkánský klášter na turnovském náměstí byl dokončen roku 1655, ale už 20. dubna 1707  vyhořel. Dne 8. prosince 1803 vyhořel klášterní kostel. V Turnově řádilo několik zhoubných požárů. Tak to bylo 17. dubna 1538, dále roku 1643 a také 20. dubna 1707. Poprvé vyhořelo v Turnově 205 domů, podruhé 122 a potřetí 177 domů.

Roku 1390 byl král Václav IV. pánem poloviny Turnova, Rohozce a Zbirohu. Týž král v roce 1393 zakazuje německým kupcům jezdit přes Frýdlant a Turnov do Prahy, jelikož se tudy vyhýbali staré zemské silnici na úkor Žitavským. Okolo 10. března roku 1424 dobyl Jan Žižka Turnov. Dne 26. května 1468 vtrhli Lužičané od Žitavy přes Český Dub a Mnichovo Hradiště k Turnovu. Tato města lehla popelem, právě tak i Kněžmost. 

Dne 27. června 1497 vyžádali si páni turnovští na králi pro své město dva jarmarky osmidenní, počínající vždy v úterý před sv. Janem Křtitelem a před Narozením Panny Marie. K tomu jim král přidal (14. ledna 1500), že sousedé tři neděle v čase jarmarečním mohli vybírat královské clo pro sebe na opravu cest a mostů. Vždy ve středu byl menší trh na rynku - týdenní - (r.1503 „od starodávna“), kde sedávali měšťané a prodávali. Z místa se platilo pánovi tzv. tržné.

Roku 1500 získala turnovská obec ke svému užitku obchod solní (prodej soli). Roku 1509 se stavěly hradby a brány, protože byl v sutinách od roku 1468. Dne 15. července 1531 obnovil Ferdinand Turnovanům nejen privilegium  na clo, ale rozšířil jeho platnost na celý rok. A 8. února 1538 udělil Turnovu privilegium na třetí jarmark o středopostí.

V roce 1548 byl uzavřen turnovský bratrský sbor a všechny věci v něm byly zkonfiskovány. Až teprve v roce 1575 otevřeli si turnovští Bratři svůj nový sbor.

Roku 1680 řádil v celém Turnově hrozný mor. V roce 1757 byli Prušáci návštěvou v Turnově a donesli sem zřejmě další zhoubnou nemoc, a to tyfus.

Pokračujeme druhou sérií historických letopočtů. Dnes se už nebudeme zabývat samotným městem Turnovem, ale zaměříme se na jeho širší okolí (Rovensko pod Troskami, Český Dub, Hodkovice, Svijany, hrady a zámky apod.).

Město Rovensko pod Troskami bylo založeno před rokem 1400, ale poprvé se připomíná v roce 1407. Tamní kostel sv. Václava na Týně s původní presbyteří je někdy ze druhé poloviny 14. století a jediná loď je potom ze století šestnáctého, přesněji z roku 1570. Ve zmíněném kostele je náhrobek pana Jana Smiřického z roku 1509 a křtitelnice z roku 1575.

Český Dub byl založen již ve století třináctém při komendě řádu sv. Jana. Poprvé se připomíná s kostelem v roce 1290, stejně jako Světlá pod Ještědem. Ve 14. století převládal název města pouze „Dub“. V roce 1420 byly řádové statky připsány Janovi z Ralska a z Vartemberka. Komenda dubská byla přeměněna na zámek.

V 16. století patřil Dub (do roku 1547) Vartemberkům, 1547 - 1591 pánům z Oprštorfu, 1591 - 1621 Smiřickým, 1621 - 1634 Albrechtovi z Valdštejna, 1635 - 1941 hraběti Isolanimu, jehož dcera Regina vstoupila do kláštera sv. Augustina ve Vídni a v roce 1653 darovala mu panství. Klášter sv. Augustina držel dubské panství do roku 1782, potom přešlo pod náboženský fond. Od roku 1838 je vlastnila rodina Rohanů.

V létech 1468, 1647 a 1694 bylo městečko Dub vypáleno. Dubská radnice pochází z let okolo roku 1560. Hřbitovní kaple byla založena v roce 1681. Před radnicí byl vybudován morový sloup v roce 1723.

Před rokem 1400 vzniklo na Frýdštejnsku městečko Hodkovice nad Mohelkou. V 15. století zaznamenáváme na Trosecku městečko Čimyšl, na Skalsku pak Žantov (nynější Doubravice). Zakrátko byly obě tyto lokality pouhými vesničkami.

Ve 13. a 14. století dochází v naší krajině ke stavbě řady hradů. Tak kolem roku 1270 to byl např. hrad Valdštejn (u Turnova) a hrad Rotštejn (pod Kozákovem). V roce 1300 je zaznamenán vznik Rohozce a Chlumu. Kost vznikla v létech 1346 - 1349, Kavčiny v roce 1350, Frýdštejn v roce 1360. Majestátné Trosky, symbol Českého ráje a datují již před rokem 1390.

Kolem roku 1428 zašel požárem hrad Rotštejn a roku 1442 byl od okolního panstva rozbořen hrad Zbiroh u Malé Skály. Potom okolo roku 1560 byl požárem zničen hrad Frýdštejn a kolem roku 1600 stejným způsobem zašel Valdštejn. Připomeňme si, že roku 1427 byl na něm vězněn Zikmund Korybutovič. Počátkem třicetileté války došly ke zkáze Trosky.

Věnujme se dnes dalším velmi vzácným a zajímavým letopočtů z naší regionální historie na Turnovsku a v okolí. Povšimneme si zejména řady panství v tomto kraji (Svijany, Hrubý Rohozec, Hrubá Skála aj.). Svou pozornost zaměříme také na celou řadu kostelů a seznámíme se s letopočty, jak jednotlivé kostely vznikaly, jak byly obsazovány faráři apod.

Tak Svijany - dvůr kláštera Hradiště, se připomínají poprvé roku 1346. Od roku 1420 to bylo příslušenství panství Maloskalského. Klášter Hradiště byl vypálen Orebity roku 1420. Ty vedl P. Krušina z Lichtmburka na Kumburku. Od roku 1565 byly Svijany sídlem nového panství. Zámek tu byl vystavěn roku 1578 a kaple roku 1768.

Hrubý Rohozec od roku 1383 patřil koruně české (Václav IV.), od roku 1422 (s přestávkami) do roku 1468 pánům z Michalovic, v létech 1468 - 1502 pánům z Cimburka,      v létech 1502 - 1538 pánům z Krajku, Cimburka a Šelmberka. Potom v létech 1538 - 1621 (s přestávkou) patřil Hrubý Rohozec Vartemberkům. V roce 1621 koupil rohozecké panství Albrecht z Valdštejna a ten je postoupil v roce 1628 hraběti Mikuláši des Fours. Kolem roku 1640 byl postaven na pozemcích vesnice Rohozec panský dvůr nazvaný Malý Rohozec. Záhy se stal sídlem malého panstvíčka, které už ale v létech 1686 - 1831 patřilo opět k Rohozci (Hrubému).

Na Hrubé Skále vládli do roku 1371 zakladatelé, tj. páni z Valdštejna. Dále to byli od roku 1371 páni z Pardubic, od roku 1395 Petr z Vartemberka, od roku 1406 biskup litomyšlský, 1416 - 1456 páni z Jenštejna. Po nich sem přišli Zajícové z Hazmburka, po roce 1492 Svojanovští z Boskovic, po roce 1512 Smiřičtí, poslední Jindřich Jiří (slabomyslný)   + roku 1630. Po něm se ujal poručenství Albrecht z Valdštejna, jehož rodu panství Hrubá Skála zůstalo i po roce 1634. Roku 1821 je koupil Jan Lexa, rytíř z Aehrenthalu. Po zničujícím ohni v roce 1710 byl hrad Hrubá Skála přestavěn na zámek, který byl pak ještě nově upravován v roce 1859  a v roce 1925.

Za nejstarší chrámovou stavbu v našem kraji je pokládán románský kostelík v Nudvojovících. Byl založen někdy okolo roku 1200. Potom to byl i kostel v Letařovicích a ve Vlastibořicích. Kostel v Hlavici se připomíná již ve 14. století, nově byl pak vystavěn za faráře Hagenmüllera (1743 - 1772) asi do roku 1759.

Chrám sv. Matěje na Hruštici byl do 15. století farním kostelem, později filiálním k Turnovu. V nijak upřesněné době byl částečně přestavěn, další úprava pak byla v roce 1894 (po požáru v noci ze 3. na 4. srpna 1890).

Jeníšovický chrám byl farním kostelem již v dobách předhusitských. Od roku  1420 do roku 1728 byl filiálním kostelem k faře ve Bzí u Železného Brodu. V létech 1728 - 1744 byl stavěn současný kostel a obnovena zdejší fara.

V létech 1683 až 1688 byla postavena kaple v Jílovém u Hodkovic. Kostel v Letařovicích byl ještě roku 1439 farní, od té doby pak filiální k Českému Dubu.  Přepeřský kostel je z roku 1550, kaple na Valdštejně z roku 1722, kostelík sv. Josefa na Hrubé Skále z roku 1812. Fara ve Světlé pod Ještědem byla obnovena roku 1763, předtím byl zdejší kostel dlouhou dobu osiřelý.

Kostel sv. Kateřiny ve Vlastibořicích byl ve 14. století farní, do války třicetileté byl občas spravován farářem, pak administrován z Mnichova Hradiště a z Turnova. V roce 1688 byla zde opět zřízena fara. Kostel ve Vyskři byl do husitských válek farním, od roku 1798 lokálií, ale od roku 1858 opět kostelem farním.

 Dnes dokončujeme výčet nejrůznějších historických letopočtů, kterými se psaly dějiny naší českorajské krajiny i blízkého jejího okolí. Dnes se ještě naposledy podíváme na řadu zajímavých a poučných historických dat, která k nám přinesla celou řadu změn a různých událostí a měla velký význam našich předků v oněch historických dobách, o kterých jsme si ve čtyřech pokračováních vyprávěli.

Roku 1436 zapsal císař Zikmund dvůr Svijany Heníkovi z Valdštejna, seděním na Vranově.  Téhož roku  Zikmund zapsal za prokázané služby Bohuši z Kováně, seděním na Frýdštejně, švagrovi Heníkovu, část statků kláštera cisterciáckého v Hradišti v 1.000 kopách. Byly to: Svijanský Újezd, Loukov, Podolí, Břehy, Pěnčín, Vitanovice, Padařovice, Střížovice, Soběslavice a Drahotice. Bohuš z Kováně zemřel v roce 1440, ale jmenované obce při Frýdštejně již zůstaly.

Roku 1610 byl Jáchymem Ondřejem Šlikem, luteránského vyznání, vystavěn farní kostel v Loukově. Dne 24. dubna 1643 dobyli Švédové město Turnov, notně jej vydrancovali a vykradli. Nejinak se vedlo okolním vesnicím, jako byly: Přepeře, Příšovice, Svijany a patrně i Svij. Újezd. Přitom prý se strhla u Svijan bitka císařských vojsk se Švédy pod Torstensonem. Ten měl svůj hlavní stan v Loukovci od 25. dubna do 12. května 1643.

Roku 1652 byla vydána tzv. „Berní rolle“ za účelem výměry pozemkové daně. Roku 1744 vtrhli do naší krajiny Prusové. Roku 1771 bylo dvorním dekretem ze dne 11. prosince nařízení označení domů popisnými čísly. Do té doby žádný dům své číslo neměl a lidé je jmenovali jenom podle některého z jejich majitelů. Následkem neúrody byl u nás v roce 1771 nesmírný hlad a bída.

Dne 13. srpna 1775 byl vydán nový robotní patent. Ve stejném roce byli od Turnovanů poraženi vzbouření sedláci u Hruštice. Roku 1785 bylo u nás provedeno měření pozemků a vydán tzv. Josefínský katastr. Roku 1794 bylo na Svijansku pozdvižení sedláků, organizované sedlákem Pickem z Mohelnice a Burjánkem z Příšovic.

Dekretem svijanské vrchnosti ze dne 4. října 1794 bylo poddaným povoleno přeměnit si naturální robotu v peněžitou náhradu. Na rýnský zlatý kontribuce mělo připadnout dva zlaté a osm krejcarů náhrady.

Císařským patentem ze dne 20. února 1811, vyhlášeným 15. března, byl prohlášen tzv. státní bankrot, kterým se hodnota tehdejší konvenční mince snižovala na pětinu. Stát nahradil za 1.000 milionů bankocetlí jenom 212 milionů tzv. šajnů. Tato měna byla zvána též měnou vídeňskou. Tím bylo mnoho obyvatel přivedeno na mizinu. Toho roku byla neobyčejná neúroda a poněvadž obilí mělo vysokou cenu, mohl např. ve Svij. Újezdě sedlák Jiří Picek, otec spisovatele Václava Jaromíra Picka, který právě ujal živnost, zaplatit celých 800 šajnů za selskou usedlost jednou jedinou fůrou obilí, kterou dovezl do trhu, ve znehodnocených penězích.

Roku 1815 byla stavěna říšská silnice od Podolí na Pyrám v Ohrazenicích za přispění poddaných.  Roku 1818 nastalo opět jedno pozdvižení sedláků na Svijansku. Tentokrát je vedli jako vůdci Kroupa z Březiny a Zezule ze Zásady. Roku 1822 dal kníže svijanským úřadem ohlásit výkup z roboty. Výkupní cena činila 1.000 zlatých za 156 potažních dnů v roce.

V létech 1856 - 1858  byla stavěna železniční trať z Pardubic do Liberce, která vedla přes Semily a Železný Brod, i přes Turnov na Hodkovice. Konečně byla dostavěna v roce 1864 také železnice Turnov - Kralupy nad Vltavou, otevřena pro veřejnost roku 1865. Stavební náklad na ni činil 6,365.882 zlatých.

Roku 1882 byla dobrá úroda, ve žních však pro dlouhé deště všechno obilí vzrostlo, takže se mohlo péci pečivou pouze z mouky smíšené s uherskou. Od té doby se datoval silný dovoz uherského obilí a mouky. V říjnu roku 1890 bylo objeveno předhistorické pohřebiště u Svijan. V roce 1904 byla dostavěna železniční trať z Jičína do Turnova (tzv. jičínská lokálka).

Právě připojeni - hostů: 144 

Kontaktní informace

Videostudio Mlejnek

Milan Mlejnek
Mírová pod Kozákovem
Smrčí 49
511 01 Turnov
Česká republika

messenger; WhatsApp
videomlejnek@c-mail.cz
mobil: +420 604 482 396
SKYPE: videomlejnek

IČ: 15603598

Objednávky, konzultace

na výše uvedené adrese

telefon, sociální sítě

 

Statistiky

Počet zobrazení článků : 676443

V květnu 1977 zvětšená
Balon Saarbank
Smrčí
Sportovní dětské odpoledne 1979
Zástupce chorvatských Čechů v Parlamentu HR Vladimír Bílek
Mažoretky se dobře fotografují
Tady bydlívala paní Vaňátková
Obecní VIP - starosta se sekretářkou
Severozápadní pohled
U zápisu do školy R.Kadlecová, J.Bílková 1976
Pohoštění na zahradě za domem
Občerstvení v Českém domě ve Virovitici
Smrčí s Vrchy
Tehdy Pionýrská skupina v roce 1976
Staroměstská radnice
Iveta Součková, Lenka Bukvicová
Cesta do města po západu slunce
Za městem je vyprahlo
60 let Sokola ve Vesci - 1979
Vítání občánků v říjnu 2011-02